Srpen 2012

den 18. - píseň, kterou bych si přála slyšet v rádiu

31. srpna 2012 v 13:00 | Aw. |  30 Day Song Challenge
Když už jsme u toho, co bych chtěla slyšet v rádiu, určitě bych jednoho krásného dne chtěla slyšet v rádiu sama sebe. Jsem teď až moc zaposlouchaná do Nights with Alice Cooper. Jo, to je naprosto bezvadný. Všechny rockový klasiky na jednom místě a moderovaný rozespalým hlasem jednoho z mých největších životních vzorů. Zlatej Google Play.

Nakonec sem ale dávám jednu kapelu, kterou jsem tu ještě nedala. A docela se za to stydím. Ale je teprve osmnáctý den, ještě můžu všechno napravit. Jedna z nejoblíbenějších klasik. A vzhledem k tomu, že rádio moc neposlouchám (leda z mobilu a to si většinou naladím nějaké to americké rockové přes internet, kde tuto a jí podobné hrají), tuhle bych dala do rádií už jen proto, aby napravila novou generaci. He. Enjoy.

Nejsem milující bytost

30. srpna 2012 v 15:55 | Aw. |  Píše
Nejsem, no. Ale asi už nejsem tak povrchní, jak jsem bývala. Dokáži se upřímně usmát na někoho, kdo je ke mně milý a přitom není vzhledově nijak pěkný. Pořád jsem paranoidní a nevěřím lidem, ale už se alespoň snažím tvářit, že taková nejsem. Říká se, že na střední škole poznáte nové lidi, bla, bla, bla... měla bych se na to připravit. Nějak. Zbořit jednu ze stovky zdí, co jsem si za těch patnáct let postavila kolem srdce. Třeba.

Asi nějak nemám potřebu vyznávat city. Teda myslím nějak... naplno. Dokázala bych vám říct, že miluji Slashe, ale to proto, že je to taková ta... you know... platonická láska. Není to to samý - milovat Slashe, milovat čokoládu a milovat nějakého svého potencionálního přítele. Vy jste chytří, vy to jistě pochopíte, že ano. Stejně je ztráta času se nad tím zamýšlet, když stejně nejsem nijak zvlášť milující bytost. A možná bych měla.

Neříkám, že jsem pesimistka. Já si jen poslední dobou všímám, že víc mluvím o tom, jak něco nenávidím, než o tom, že něco miluji. To bude tím, že stejně nejsem na nějaké extrémní vyznání citů. Nebo tím, že se ta škola zatraceně blíží.

Já vlastně ani nemám blogy, co bych 'milovala'. Mám blogy, které mám o něco raději než ostatní. A mám blogy, co prostě nemám ráda. Co mi prostě nic neříkají. Na které prostě nechodím. Když mě na titulce zaujmou nějaké názvy článků, tak se tam jdu podívat. Ne ale, pokud je to blog, co nemám ráda. Prostě mě odradil designem, stylem psaní nebo tím, o čem vůbec píše. Aha, pořád jsem povrchní.

Nakonec bych zmínila moje nadšení pro vzdělávání společnosti. Plánuji nějaký... projekt. Ale zatím pššt. A pokud chcete, vzdělávejte se poslechem Mötley Crüe. Jako já.

Aw.

den 17. - píseň, kterou často slyším v rádiu

30. srpna 2012 v 13:00 | Aw. |  30 Day Song Challenge
Až moc často. A představte si, že jedete z dovolené a je to na každém rádiu, které se vám podaří v autě naladit. Teda pokud tam zrovna nejsou místní dechovky. A pak už to umíte zpaměti. Myslím, že když si to pustíte pozpátku, uslyšíte ďábla.

den 16. - píseň, kterou jsem mívala ráda, ale teď ji nenávidím

29. srpna 2012 v 10:24 | Aw. |  30 Day Song Challenge
Uf. Většinou, když mám ráda nějakou písničku, ještě si na ni po čase ráda vzpomenu. Tedy co se týče rocku. Je to jeden z důvodů, proč ho mám tak ráda. Pro mě jsou prostě rockové písničky neoposlouchatelné, narozdíl od těch rádiových hitů, co chytnou a... za čas pustí. A když už se mi nějaká dobrá písnička časem oposlouchá, rozhodně nemám důvod ji nenávidět. Hmm.

Fajn, už něco mám. Né. Na tuto se netěšíte.

den 15. - píseň, která mě popisuje

28. srpna 2012 v 22:28 | Aw. |  30 Day Song Challenge
Poslední dobou se u počítače zrovna nějak zvlášť neobjevuji. A když už tu jsem, stejně nakonec skončím u seriálů. Takže. Tak. Opravdu doufám, že tento blog není jen taková sezónní záležitost. A taky doufám, že až začne školní rok, budu mít čas tu alespoň jednou za týden napsat. Zvlášť teď, když zjišťuji, že mě čeká škola, kytara a ještě o víkendech zkoušky s bicími. Ale jistě. Blog není povinnost.

Myslím, že tato mě opravdu popisuje. Prostě se poznávám v každém slově, v každé notě. Here.

den 14. - píseň, o které nikdo nepředpokládá, že bych ji mohla milovat

27. srpna 2012 v 20:16 | Aw. |  30 Day Song Challenge
Tohle by asi nikdo nepředpokládal, že miluji. Troška starýho rock'n'rollu. Prostě klasika. Little Richard.

den 13. - píseň, která je pro mě provinilým potěšením

26. srpna 2012 v 20:49 | Aw. |  30 Day Song Challenge
Dnes se dostávám na blog až teď, kolem deváté. A na poslední chvíli přemýšlím nad tématem 'provinilé potěšení'. Vlastně nijak zvlášť netuším, co to přesně znamená. Nejspíš píseň, kvůli které se cítím provinile, ale stejně ji mám ráda. Tak vám sem hodím Orianthi. Nemám sice moc času na rozmyšlenou, protože ráno brzo vstávám, což znamená velký šok - vstát dřív než ve dvanáct (a to dokonce o sedm hodin), ale stejně si myslím, že tuto bych si nakonec vybrala. Je to prostě zatraceně popová věc. Trošku změna od Zeppelinů a takových podobných. Takže pro mou omluvu, že tuto písničku zbožňuji a hraji ji poslední dobou docela často na kytaru - Orianthi teď kytarákuje pro Alice! Ach, bože. Vsadím se, že kdyby to nebyla ona, byla bych to já. Hehé.

den 12. - píseň od kapely, kterou nenávidím

25. srpna 2012 v 20:08 | Aw. |  30 Day Song Challenge
Tohle není zrovna jednoduché. Když se řekne kapela, vybavím si bicí, kytaru, basu a klávesy. Co na tomto může být špatně? No... možná mě napadá jedna věc. To je kapela. A moc ji nemusím. Hlavně tuto písničku. Zná někdo snad horší cover?

den 11. - píseň od mé oblíbené kapely

24. srpna 2012 v 8:07 | Aw. |  30 Day Song Challenge
Tento den bude asi jedním z těch pohodovějších. Přemýšlela jsem, která top oblíbená kapela tu ještě nebyla a zjistila jsem, že jsem úplně opomenula Aerosmith. No sakra, stydím se. Tak tedy, jedna od nich - Love In An Elevator. Whou whou!

Red & Blue

23. srpna 2012 v 16:47 | Aw. |  Fotí
Dva obrázky z mého výletu k Balatonu. Tak nějak se mi k sobě strašně hodí.



Aw.