Zpět a (částečně) spokojená

22. srpna 2012 v 9:39 | Aw. |  Píše
Možná jste si všimli. Na pár dní jsem vyrazila k Balatonu pod stan s těmi sice nejbližšími, ale zdaleka ne tak blízkými, jak bych si přála. Prostě lidem nevěřím. Měla bych?

Mám ráda místa, kde mě nikdo nezná. Místa, kde se můžu obléct jako absolutní psychopat a usmívat se, jako by to pro mě bylo úplně normální. Místa, kde se usmívám na cizí kluky, protože vím, že je už nikdy v životě neuvidím. Místa, kde se ti cizí kluci občas i usmějí na mě. To mi myslím bude celý příští školní rok chybět.

Ve středu jsem přespala u kamarádky a ve čtvrtek ráno jsme vyrazili. Vrátila jsem se v pondělí večer, vycuclá, rozlámaná a natěšená na svou vlastní postel. Chyběla mi. I když nemůžu říct, že jsem si to tam neužila. Že jsem se nerozhodla podívat se na volně přístupné vystoupení maďarských folklórních tanců a roztleskat publikum. Že jsem málem nezbořila finskou vlajku u vchodu do campu, kvůli těm mým platonickým láskám (a to všechno bez jediné kapky alkoholu v krvi!). O nich budu polemizovat zase někdy jindy.

Dneska jsem měla v plánu jet do Brna, ale nakonec jsem to stejně odpískala, protože jsem unavená. Nechce se mi prostě nic dělat. To slovo nejspíš není unavená, ale líná. Chci dneska celý den sedět na... zadku, hrát na kytaru a pařit Simíky (člověk by neřekl, jak moc je to návykové!). Neříkám, že bych se v takových dnech cítila nějak výjimečná - naopak, seká se mi počítač a kytara kvílí už jen ze zvyku - ale pořád jsem takhle raději, než ve škole. Těšila jsem se do školy skoro celou první polovinu srpna, chápete - střední. To jsou nové obzory. Ačkoliv polovinu lidí tam už znám. Stále nové obzory. Z nudy jsem tedy otevřela učebnici práva. Ha. Od té doby už se netěším. A to mě právo docela baví. Nedokážu si představit pohled do učebnice něčeho, co nenávidím. I když si teď nemůžu zrovna vybavit, jaké předměty ještě existují. Ještě k tomu jsem včera večer objevila na stránkách školy rozvrhy. Jsem zvědavá, kam vměstnám ty moje vytoužené hodiny elektrické kytary. To bude docela mazec. A já debil jsem se prostě musela napsat na anglickou a francouzskou konverzaci... aspoň budu chytrá, že ano.

Jo a ještě si musím dneska uklidit. Vím, že to umím.

Aw.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.